10. století
993 – nejstarší listinná zmínka o osídlení bechyňského hradiště – listina papeže Jana XV. datovaná dne 31. května.
993 – listina klade založení zdejší provincie před tento rok.
11. století
1039 – Bechyně se stává středem církevního dění na Jihu Čech – ustavuje se zde arcijáhenství – i ústředí župy.
12. století
1120 – Kolem tohoto roku – Kosmova kronika (in partes provinciae Bechin), Pražští biskupové vlastnili zdejší panství až do r. 1268.
1167 – potvrzuje fundaci Litomyšlskou král Vladislav a svědkem je 20. února Děthleb, arcidiákon Bechyňský.
1176 – jmenují se arcijahnové Bechyňští Dětleb 1167, Heřman 1176, Engelbert 1186, Věcemil 1203.
13. století
1216 – prvá zmínky o Senožatech- Jan Rytířový byl vladykou a ze Senožat.
1219 – připomíná se v listinách kláštera Milevského Přibislav ze Senožat.
1230 – přestěhoval se do královského hradu Písek župan Bechyňský – „když Bechyně přešla do rukou soukromých, přeneseno bylo (krajské orgány) do ohrazeného královského města Písku…
1268 – kupuje řadu okolních vsí zřejmě i s „horou“ Bechyně král Přemysl Otakar II. a nechává zde vybudovat kamenný hrad.
1275 – se stává Tobiáš z Bechyně pražským biskupem.
1278 – pány Bechyně jsou pražští biskupové Čeněk a Dobeš a píší se pány z Bechyně.
1281 – je tradičně uváděn jako rok založení minoritského kláštera, jehož předhusitská podoba není známa.
1283 – stává se Bechyně sídlem úřadu hradních a okres její zvláštní župou – královskští purkrabí na bechyňském hradě – Čeněk a Dobeš.
1284 – stojí již farní kostel sv. Matěje.
1287 – v Dějepisu Prahy je v tomto roce uváděn Miloslaw, arcijahen Bechyňský a kanovník Vyšehradský.
1295 – vznik samostatné župy Bechyňské. Téhož roku v listině krále Vácslava II. popisuje koupi Bechyně (montem dictum Bechin) od biskupa Jana III.
14. století
1307 – po roztržce při volbě českého krále obsadila strana Jindřicha Korutanského Bechyni svými lidmi, přes veškeré snahy a prudké steče nebyla Bechyně dobyta.
1320 – tohoto roku vydává český král Jan Lucemburský nařízení k opevnění města Bechyně.
1323 – povyšuje král Jan Lucemburský tržní osadu v předpolí hradu na město Bechyni, nově ji nechává vyměřit a opevnit.
1324 – je vystavěn bechyňský klášter pražským biskupem Dobešem (Tobiášem) z Bechyně pro minority řádu sv. Františka z Assisi na útraty státní a bohatých bechyňských občanů, Oldřich Pluh z Rabštejna z rozkazu Jana Lucemburského dal městu nynější ráz.
1340 – Bechyni kupuje od krále Štěpán ze Šternberka.
1341 – v listině krále Jana je potvrzeno dělení „Župy arcijahenství Bechyňského“ na sedm děkanství: Bechyňské, Vltavské, Chýnovské, Doudlebské, Volyňské, Bozenské a Prácheňské.
1370 – nastupuje Petr ze Šternberka – nemá dědiců, postupuje statky.
1398 – Jindřichovi z Hradce, Zdeslavovi ze Šternberka a markrabě Jošt Moravský má na statcích 11 000 kop g.č.
1398 – se Bechyně dostává do držení Jošta, markraběte moravského.
15. století
1401 – mistři cechu poctivého kovářského, kolářského, bečvářského, tesařského, zámečnického a truhlářského dostali stvrzení svých privilegií.
1402 – Heralt z Kunštátu kupuje hrad i panství Bechyně z rukou moravského markraběte Jošta.
1403 – majitel města Heralt z Kunštátu- jím vymírá tento rod a statky dědí Boček z Kunštátu, děda Jiříka z Poděbrad.
1415 – 14. ledna mění Boček Bechyni za Náchod a nastupuje Jindřich Lef z Lažan, jeho dědicové byli zváni Bechyňové z Lažan.
1419 – Mikuláš z Husi svolal shromáždění na horu Tábor u Bechyně, 42 000 účastníků.
1422 – 18. ledna je majitelem Hynce z Lažan, prvé obléhání – 26. července Žižka před městem, město dobyto a spáleno včetně kláštera, klášternící pobiti. Téhož roku táhnou Bechyňští k Táboru, pálí sruby, aby se pomstili.
1428 – Druhé obléhání, 8. července přitáhl Prokop Holý a oblehl město ze čtyř stran a obléhal po 15 neděl. Město dobyto, mnoho obyvatel přišlo o život, hrad se vzdal a nastupuje posádka Táborská. Žižkův bratr Jaroslav zasažen šípem z hradu.
1429 – Vítěz Prokop Holý ustavil velitelem Jana Blecha z Těšnice.
1433 – byla do Českého Krumlova přenesena církevní správa bechyňského kraje a krumlovský farář je jmenován arciděkanem bechyňského kraje.
1344 – Bechyně vrácena Janu Bechyňkovi z Bechyně a Lažan. Bechyňka potvrdil všechna práva a výsady, kterých pozbylo za husitských válek r. 1444, první zmínka o pivovaru v Bechyni.
1460 – první písemný záznam o hrnčířích a kamnářích na Bechyni.
1461 – je uváděn syn Bechyňky Burian, stranil jednotě Zelenohorské proti králi Jiřímu, Jindřich Musterberský obléhá město královským vojskem, Burian se vzdal .
1470 – je zbudována přízemní síň se síťovou klenbou parléřského typu, mající žebra z pálené hlíny v průsečících ozdobených drobným štítkem se šternberskou hvězdou.
1477 – Burian prodává město Jaroslavovi a Zdeslavovi ze Šternberka.
1485 – Zdeslav ze Šternberka potvrzuje městu stará privilegia.
1490 – Zdeslav (Zdeněk) staví znovu klášter i kostel sv. Matěje, vymohl městu výsady, dal kutat na železo..
1492 – klášter vysvěcen biskupem Janem Varadinským.
1499 – na zámku maluje – „illuminoval to graduále“- Jakub z Olomúce, jeden z nejkrásnějších kancionálů, jež patří k nejskvostnějším pracím tohoto druhu vzniklých v Českých zemích.
16. století
1501 – 29. dubna 1501 byl položen základní kámen ke stavbě konventní budově.
1502 – město dědí syn Ladislav ze Šternberka, upravuje městský znak.
1505 – za přímé účasti františkánů vzniká v klášteře český životopis Sv. Františka od Bonaventury Legenda maior.
1510 – Ladislav ze Šternberka na Bechyni jmenován králem Vladislavem nejvyšším kancléřem země České.
1511 – Král Vladislav II. potvrzuje městu jeho znak a pečeť.
1514 – Pan Ladislav ze Švamberka a na Bechyni dal těžit železnou rudu.
1515 – Ladislav ze Šternberka, pán na Bechyni je ustaven jako královský zástupce pro České země.
1516 – vzniká díky Ladislavovi ze Šternberka čtvrtý rukopis – jsou to Životy svatých otců v poušti (Vitas Patrum).
1518 – je jmenován Jan ze Šternberka na Bechyni purkrabím na Karlštejně.
1530 – Adam a Jaroslav ze Šternberka prodali po dlouhém sporu Bechyni 27. září panu Kryštofovi ze Švamberka a na Zvíkově za 32.600 kop grošů českých. Ten povolil v městském pivovaře vařit bílé pšeničné pivo, v panském nařídil vařit pivo z ječmene.
1532 – první písemná zmínka o přestavbě hradu.
1544 – toto datum nese dělo umístněné na nádvoří zámku.
1549 – Václav ze Švamberka, nařizuje obci Bechyně Mravní řád.
1552 – okolo tohoto roku byla uspořádána knihovna františkánského kláštera a byla sepsána do katalogu.
1553 – obdrželo poddanské město Bechyně právo vařit pivo.
1556 – Švamberk roku 1556 dovolil v potvrzených privilegiích vystavět nový měšťanský pivovar.
1560 – založen městský pivovar.
1568 – město Bechyně dostalo obnovení svých svobod.
1569 – 27. června prodává město Bechyni, zámek i celé panství Jindřich ze Švamberka na Zvíkově svému švagru (po dvaceti letech po prvním jednání o koupi) Petru Vokovi z Rosemberka (celé jméno: Petr Vok Wolf).
1570 – Petr Vok nařizuje stavbu špitálu.
1571 – zavedena do zámku voda.
1573 – vzniká pokoutní kniha Petra Voka.
1576 – první zmínka o léčení v místních lázních.
1577 – zakládá se Nový Dvůr a vzniká osada Lišky.
1578 – shořela přední brána s mostem, Petr Vok zadává Jakubu Krčínovi z Jelčan „seřízení“ rybníků „Rytíři“, „Naději“ u Komárova i rybníky na hodonických lukách: „Napajedla“, „Tefrle“, a svedl také prameny nad městem z polí nad Lázní do městských kašen.
1580 – svatba Petra Voka s Kateřinou z Ludanic na Bechyni.
1581 – zahájena přestavba hradu v renesanční zámek.
1582 – přestavěn zadní hrad, založena zahrada u zámku.
1585 – byl na předhradí vysvěcen českobratrský kostelík.
1586 – založena Černická obora, voda ze Sudoměřických polí přivedena troubami na zámek.
1590 – po návštěvě arciknížete Ferdinanda na Krumlově, Petr Vok pověřuje dary Inzbruku „tři velké knihy pergamenové, mšály a psalterie psané a pěkně illuminové s několika kameny českými“….
1592 – Po smrti svého bratra Viléma stal se Petr Vok pánem celého Rožmberského panství a stěhuje se na Krumlov.
1594 – potvrzuje a rozšiřuje Petr Vok Bechyni privilegia.
1596 – kupuje Bechyni od Petra Voka Adam ze Šternberka, tím se Šternberkové opět vracejí na Bechyni.
1599 – Adam ze Šternberka nechává od malířů vyzdobit reprezentační sál.
1600 – vzniká veduta bechyňského zámku od Jana Willenberga.
17. století
1601 – založen Cech krejčích Bechyně.
1604 – první zmínka o bílé paní na bechyňském zámku.
1615 – Jan Schütz z Českých Budějovice, stavitel, provedl přestavbu děkanského kostela.
1616 – vzniká hlavní oltář děkanského kostela, práci provedl Matěj Turner ze Strakonic.
1619 a 1620 – Bechyně postupně dobyta a rabována císařským a stavovským vojskem.
1620 – kolem tohoto roku byl za městem zřízen nový, dnes již „starý“ hřbitov.
1623 – opraven klášter a přeneseny tři zázračné sochy,14. října nechává Adam Šternberk vystavět u klášterního kostela kapli sv. Kalixta.
1624 – Adam ze Šternberka, nejvyšší purkrabí Pražský uvádí Františkány do Bechyně.
1631 – založena nová kniha zápisů o převodu domů.
1634 – v městských knihách první záznam o tom, že v Bechyni žili židé.
1636 – vzniká obraz města Bechyně, jak asi vyhlížela v tomto období, obraz je od malíře V. Hollara (1607-1677), obraz byl převezen do Mnichova.
1640 – v městě Bechyni je stvrzen Cech hrnčířů Bechyně.
1642 – oprava děkanského kostela sv. Matěje po požáru.
1647 – první zmínka o lázních v městských knihách.
1649 – stvrzen Cech pekařů, mlynářů a tesařů Bechyně.
1654 – sepsán robotní urbář Bechyňského panství.
1660 – Lidmila Benigna Kateřina z Říčan uděluje v městě Bechyni řeznickému a soukenickému cechu privilegia.
1964 – Bechyňský zámek v letech 1664-1665 hostil vynikajícího portrétního malíře Škrétu.
1666 – na podzim tohoto roku bylo započato navážení materiálu na stavbu kostela sv. Michaela.
1667 – zahájena před hradbami města stavba hřbitovního kostela sv. Michaela.
1668 – založen zámecký pivovar.
1669 – nastupuje Jan Norbert ze Šternberka a potvrzuje stanovy cechu řemesel: kovářů, bečvářů, kolářů, zámečníků a truhlářů.
1671 – je zřízena kaple sv. Barbory v klášterním komplexu, byla postavena konšelem Karlem Chládečkem.
1672 – stvrzuje Jan Norbert hrabě ze Šternberka a pán na Bechyni mistrům řemesla tkalcovského jejich privilegia.
1674 – hlavní oltář v děkanském chrámu nechal postavil Norbert ze Šternberka.
1675 – nejstarší soupis knih bechyňského konventu pochází z let 1675-1685.
1675 – dokončena výstavba kostela sv. Michaela.
1676 – hrabě Jan Norbert ze Šternberka, zbožný majitel bechyňského zámku, nechal vystavět kostelík Jana Křtitele s poustevnou („Poušť“).
1678 – první poustevník v kapli zasvěcené sv. Janu Křtiteli v Poušti – Matěj Jakub Zelenka.
1680 – vypukl ve městě velký požár, při němž shořely i farní listiny a matriky.
1684 – proběhly opravy kláštera, tohoto roku přistavěn v klášterním kostele refektář s renesančním portálem k severní straně ambitu.
1685 – vychází latinsky psaná kniha mnicha Františka Jindřicha Labeho Turnovského „Hystorie O Třjch Swatých Obrazích.
1687 – nejstarší čitelný náhrobek na židovském hřbitově.
1690 – v klášteře jedna z prvních křížových cest v Čechách.
1691 – založeny městské pozemkové knihy.
1695 – dne 28. listopadu roku 1695 vydal Jan Josef ze Šternberka městu domácí řád.
1700 – při návratu z pouti do Říma se v řece Inn utopil poslední mužský příslušník rodu Šternberků, dědictví přešlo na nezletilou dceru Marii Terezii.
18. století
1701 – panští úředníci kupují od bývalého zámeckého hejtmana Jana Lebedy dva domy – Křetkovský a Vlachovský, kde nyní je „Panská“.
1704 – dne 21. Septembris jsou svěceny 3 zvony v chrámu Páně sv. Matěje.
1706 – bylo zrušeno zdvíhání mostu ve vstupu do zámku od náměstí.
1711-1712 – vyhořelo půl města, radnice a pořadí 14 domů proti farnímu kostelu na náměstí i staré bechyňské děkanství a tak vzala za své většina záznamů a rukopisů i starých matrik.
1715 – sňatkem Jana Leopolda z Paarů s Marií Terezií Šternberskou se na 233 let (do roku 1948) stávají majiteli bechyňského panství hrabata, od roku 1769 knížata z Paarů.
1720 – Zářečí je připojeno k městu Bechyně.
1723 – je při korunovaci českého krále Karla VI. pasován Leopold hrabě Paar na rytíře sv. Václava.
1725 – přistavěna k jižní stěně klášterního kostela barokní kaple.
1728 – zkoumání lázeňských pramenů – Ph. MDr. Jan Jakub Gelhausen.
1730 – první tištěná zpráva o bechyňských lázních.
1735 – zhotoven hlavní oltář v děkanském kostele, nahradil původní oltář z r. 1616.
1737 – Je osazen Paarovský znak na průčelí zámecké sýpky.
1741 – vzniká barokní cibulová a plechem pobitá helmice na věži děkanského kostela – úplně dokončena je roku 1743.
1743 – barokní přestavba jednopatrového rohového domu na náměstí č. p. 13 – roh s Valtrovou ulicí.
1745 – vrchnost staví při horním mlýnu valchu, která sloužila mnichům z bechyňského kláštera.
1746 – v Bechyňském klášteře zřízen klerikát – studium filosofie – a počet řeholníků, žijících v klášteře se zvýšil na více jak třicet.
1748 – zachvátil město ničivý požár, shořela i radnice umístněná v pivovaře v č. p. 19.
1749 – do Františkánského kláštera v Bechyni byla přemístěna ze Slaného filozofická studia (klerikát) za převora Acháce Lose.
1751 – historický Bechyňský kraj rozdělen na Táborský a Budějovický.
1755 – vystavěla vrchnost u horního mlýna vodárnu se strojem, který hnal vodu železnými troubami do Panské zahrady, město v roce 1755 vydává řád ohně.
1758 – byl zbudován klášterní vodovod.
1579 – potvrzen Cech řezníků Bechyně.
1765 – naposledy upravován rodinný erb hraběte z Paaru – je to spojeno s povýšením Jana Václava hraběte z Paaru do knížecího stavu.
1766 – Václav Paar zakládá na místě vsi, která stála ještě v r. 1636, dnešní Černický zámeček.
1767 – potvrzen Cech zednický a přikrývačský v Bechyni.
1768 – do tohoto roku byla Bechyně sídlem krajské správy, i když od ?
1769 – v Bechyni se narodil Karel Postl – 7. 11. 1769, tohoto roku byla na obecním pozemku provedena horní stavba Lázní.
1770 – bylo propůjčeno Janu Václavovi Josefu z Paaru právo razit zlatou a stříbrnou minci.
1774 – byla knížetem Paarem Černická obora rozšířena vykoupením a stržením vesnice Benešova.
1776 – v zámeckém parku vybudována jízdárna (1864 romanticky upravena).
1779 – dostává povolení Jan Václav Engst k otevření prvního koloniálního obchodu ve městě po předložení dokladu, že má vlastní jmění 3 300 zlatých.
1780 – do děkanského chrámu na pokyn hraběte Jana Václava Paara přenesen obraz Sv. tří králů od Petra J. Brandla, který byl původně umístněn ve farním Smiřickém chrámu, mládkovou nepozorností vyhořel panský pivovar.
1781 – vrchnost zřizuje papírnu v Dobronicích, druhá vzniká roku 1783.
1784 – první zmínka o židovské synagoze v městě.
1786 – chrám Nanebevzetí Panny Marie dostává sedmý oltář, přenesený sem z klášterního komplexu z kaple sv. Barbory (po kapli zde umístněna klášterní knihovna)
1787 – c. k. polní astronom Antonín Strnad vykonal měření poledníku, Bechyně tedy leží na 49° 15´ šířky a 32° 1´délky. Se svolením císaře Josefa II. byl na zámku zrušen bývalý zámecký kostel sv. Jiří.
1789 – vystavěna nová školní budova č. p. 9 v Klášterní ulici naproti hostinci Protivínka přes protesty Františkánů . V Klášterní ulici na náklady rodiny Paarů byl v r. 1789 zřízena tzv. Opatrovna.
1790 – u rybníka Radostného vystavěna draslárna náhradou za draslárnu v novodvorské zahradě, která vyhořela.
1790 – zbořeno jižní křídlo zámku s kaplí sv. Ludmily.
1792 – kníže Paar staví v Černické oboře Lesní úřad.
1794 – zaniká poustevnický život při kapli sv. Jana Křtitele v Poušti, když umírá poslední z dosazených bratří kláštera bechyňského bratr Oliva.
1795 – v Židovské ulici zřízen lihovar a emfitenticky prodán židovi Jindřichu Zukrovi, kníže Václav Paar kupuje Nusle u Prahy a spojuje je v jeden celek s Vršovicemi.
1799 – z nařízení vysokých úřadů smí v Bechyni bydlet jen 6 židovských rodin, místo dříve povolených osmi.
1800 – přestavěn rodný dům skladatele Václava Pichla v klasicistním stylu, je zachován typický „bechyňský“ barokní průčelní štít.
19. století
1803 – obnovena pod horní budovou Lázní prastará dřevěná budova.
1806 – bere do svých rukou správu lázní hrabě Sikingen, poručník nezletilého knížete Karla Paara.
1807 – vrchnost pronajímá Horní lázeň Janu Polákovi, která měl propachtovaný i pivovar.
1810 – tohoto roku je postaven v Senožatech nový ovčín za 904 zlatých.
1814 – kněžna Balbína Paarová dala zbourat kostelík Sv. Jiří na zámku a dala pokyn seříditi sady na levém břehu Smutné od vtoku Lužnice.
1816 – prodává velkostatek Lázně Janu Kartákovi.
1817 – na Panské zahradě (nyní Křižíkova čtvrť) byla vystavena fíkovna a skleníky.
1825 – v Praze vydána A. Machkem litografie Prokopa France – Zámek v Bechyni.
1830 – Karel de Paar (1805 -1881) nechává opravit celý františkánský klášter. V Bechyni se narodil František Korbel, velkoobchodník v San Francisku (Kalifornie). Je naposledy sloužena mše v kostelíku u poustevny v Poušti.
1832 – panští úředníci prováděli nová měření pozemků a s tímto měřením odloučili Kamenný dvůr od Bechyně a připojili jej k Bežerovické obci.
1834 – Karel de Paar nechává na své náklady vystavět klášterní knihovnu.
1835 – Simon Petrželka věnuje klášteru, patrně místní farář či kaplan, dva rukopisy německé kroniky města Bechyně, jejich autorem byl františkánský kněz Josef Kalasánský Leidl.
1836 – ke korunovaci císaře Ferdinanda V. za krále českého byl z každého kraje vybrán jeden nový pár snoubenců. Z bechyňska se vydal František Skalák se snoubenkou Annou Korbelovou, rolník z Hvožďan, oba oděni v blatských krojích.
1838 – zkoumány léčebné prameny a proveden rozbor od c.k. krajského fyzika p. dra. Eiselta z Tábora.
1839 – vzniká Cech krejčích v Bechyni 1839 – 1880.
1841 – přichází do Bechyně děkan František Sláma.
1843 – je provedeno první sčítání lidu, Bechyně má 2 236 obyvatel a 296 domů, Senožaty mají 182 obyvatel a 24 domů a Hvožďany 488 obyvatel a 67 domů.
1845 – po požáru dřevěných domků v Zářečí projektuje sanační úpravy a zakládá nové stavby V. Skalák.
1848 – Národní garda dostala svolení knížete seřídit střelnici v Poušti a stávající kaple sv. Jana Křtitele se proměnila v hospodu.
1849 – kontribučenská záložna v Bechyni buduje špýchar, později přestavený na keramickou školu.
1850 – zřízena četnická stanice a berní úřad.
1853 – v přízemí domu 131, patřící rodině Paarů zřízen poštovní úřad.
1854 – Správa velkostatku povolala r. 1854 ze Zbraslavě znamenitého hrnčíře Václava Klause a ten zřídil v Zářečí továrnu.
1855 – založen divadelní ochotnický soubor Lužnice.
1858 – končí výroba a zpracování železné rudy na Bechyňsku.
1859 – Libušiny lázně vyhořely, obnoveny Dolní lázně a zhotoveny dřevěné kabiny.
1860 – založen Bechyňský symfonický orchestr.
1861 – státní hřebčinec se stěhuje ze Senožat do Bechyně.
1862 – chov bource morušového – knížecí lékař p. Plášil. Výzva pražských bechyňáků k založení školy a záložny.
1863 – vyhořely Dolní lázně a už nebyly obnoveny.
1864 – založen Zpěvácký spolek „Lužničan“, založena městská knihovna.
1864 – zemřel první lidem zvolený purkmistr města Bechyně Jiří Happl.
1866 – shořelo 13 stodol za městem.
1867 – v USA, stát Minnesota, okres Renville byla založena česká osada Bechyn.
1868 – založeno Společenstvo pekařů, mlynářů, hostinských, sládků a krupařů v Bechyni. Obžinky na Dubovém vrchu u Bechyně.
1869 – sčítání lidu – 2 380 obyvatel, z toho 1 112 mužského pohlaví, 1 268 ženského pohlaví a 338 domů.
1870 – svěcení praporu Zpěváckého spolku „Lužičan“, na kterou se sjely spolky a deputace z celých jižních Čech čítající na 10 000 osob.
1871 – vodárna u horního mlýna byla vybavena novým tlakostrojem dodávajícím vodu do kláštera, pivovaru, města i zámku.
1872 – židovská obec si postavila „dosti slušnou synagogu“, založena Okresní požární pojišťovna Bechyně, zdejší záložna postavila na náměstí novou kašnu (stojí dodnes).
1873 – ve městě cholera.
1874 – vysvěcen nový židovský chrám.
1875 – v Zářečí založena Paarovská keramická továrna na výrobu kamen. Pokus o založení hasičského sboru v Bechyni, započalo telegrafní spojení přes Milevsko, Orlík až do Prahy.
1875 – v Zářečí založena továrna na kamna knížete Paara, založen spolek pro těžbu tuhy.
1875 – zemřel purkmistr města Bechyně Karel Walter.
1876 – je rozšířen židovský hřbitov.
1877 – byla postavena věž na klášterním kostele.
1880 – založen spolek dobrovolných hasičů pro město a pro okolí, sebevražda dr. Josefa Ambrože Gabriela, notáře bechyňského.
1882 – založen Spolek vojenských vysloužilců Bechyně.
1883 – započala činnost Okresní záložna hospodářská v Bechyni.
1884 – založena Kamnářská škola v Bechyni a otevřena 17. března 1884, postaven barokní oltář v kostele z umělého mramoru.
1885 – lázně v Bechyni zakoupeny a obnoveny pražskou společností, vykopána studna před radnicí, postaven v Zářečí na místě dřevěného mostu kovový (po povodni roku 2002 nahrazen novým).
1886 – zřízen park na náměstí.
1886 – byla dokončena rekonstrukce městské sýpky, do které byla přestěhována nově vzniklá Kamnářská škola.
1887 – 20. února tohoto roku byl založen Okrašlovací spolek v Bechyni, ustavena Župní hasičská jednota písecká se sídlem v Bechyni.
1888 – městu udělen Lázeňský statut, založeno obchodní grémium.
1889 – vzniká v Bechyni Společenstvo hostinských a výčepním, požárem postižena obec Hvožďany u Bechyně – shořelo 33 stavení.
1890 – zemřel purkmistr města Bechyně a zemský poslanec Karel Fáber.
1892 – provedena kanalizace na Pražském předměstí, založena „Novodobá“ kronika města Bechyně, r. 1893 ustavena Tělocvičná jednota Sokol, zřízeno oddělení finanční stráže, přes říčku Smutnou na Radětice je nahrazen dřevěný most kamenným.
1894 – Bechyň, Minnesota – dostavěn a vysvěcen kostel, přelet prvního balonu přes město.
1895 – u kláštera je zbudována hrobka knížecího rodu Paarů .
1896 – otevřena nová školní budova v Libušině ulici, založena Městská spořitelna.
1897 – založen spořitelní spolek v Bechyni.
1898 – občané začali upisovat akcie na „dráhu elektrickým pohonem z Tábora do Bechyně“, cena 1 akcie byla 200 Kč.
1899 – požár střechy františkánského kláštera, mimo střechy však nezasáhl ostatní zařízení.
1900 – prof. Kraus zakládá cihelnu, v Národním divadle byly úspěšně uvedeny Bechyňské písně, sesbírané p. Novotným.
20. století
1901 – oprava chrámu sv. Matěje – postaveny nové varhany od pražského varhanáře Hubičky, otevřena měšťanská škola pro hochy, ve Vídni je založen Český spolek absolventů c. k. odborné keramické školy.
1902 – vydána koncesní listina pro místní dráhu z Tábora do Bechyně .
1903 – zahájen provoz na elektr. trati Tábor – Bechyně, založeno keramické družstvo, zřízen sál v Hotelu města Bechyně.
1904 – Bechyni navštívil její rodák, pan František Korbel, V klášteře jsou instalovány nové pneumatické varhany od bratří Paštiků ze Žižkova.
1905 – kníže Karel Jan jako 5. kníže Paar obdržel v tomto roce od císaře predikát „Durchlaucht“ – Jasnost.
1906 – keramickou školu absolvoval Otto Guttfreund, jedena z nejvýznamnějších osobností českého meziválečného sochařství.
1910 – zřízen první skupinový vodovod, rozšířen v letech 1924 – 1927, založen stálý lázeňský orchestr.
1911 – založen muzejní spolek, zárodek Městského muzea, Společenství řezníků v Bechyni dostává povolení ke stavbě jatek.
1912 – byla zřízena elektrická síť po celém městě.
1914 – vzniká odbočka Červeného kříže.
1915 – zřízen lazaret v klášteře a v jedné místnosti keramické školy.
1916 – otevření italské školy, vzniká Hospodářské družstvo skladištní, lázně poskytnuty Bílému kříži – tím se zachránilo měděné vedení na Elince, odvoz bechyňských zvonů.
1918 – ustavení Odboru klubu č. turistů r. 1919, na náměstí byl položen základní kámen k později nerealizovanému Husovu pomníku, vznik občanské knihovny.
1920 – tiskárna p. Hankety, svěřenecká obec Tušť (u Suchdola nad Lužnicí), založení Junáka.
1921 – prodej paarovské zahrady pro výstavbu vilové čtvrti, nová zahrada za rybníkem.
1922 – vznik KERASu, výstavba vilové čtvrti.
1923 – vznik sokolského cvičiště (dnes kulturní dům), nová školní budova, Lázně kupuje p. Krátký – jeho potomci je drží doposud.
1924 – dostavěna Křižíkova vilová čtvrť, p. Zahradník odkazuje dnešní budovu muzea, první skupinový vodovod, otevřena filiálka Občanské záložny Tábor, jednání o betonovém mostu.
1925 – město bezplatně převádí pozemky pro výstavbu mostu a nového nádraží.
1926 – založena Masarykova letecká liga, zřízen vodojem na Šibeničním vrchu, schválena půjčka 4 800 000 Kč na stavbu mostu, založen hasičský sbor v Senožatech.
1927 – zrušen panský pivovar, odhalen pomník padlým za 1. světové války, odkoupení Nového Dvora městem, zavěšení nových zvonů.
1928 – dokončena stavba nového mostu přes Lužnici, otevřena nová budova školy (Libušina ul.), vznik klubu automobilistů, odhalení mohyly u Starého nádraží, zaniká samosprávný okres Bechyňský.
1929 – odhalení místa popravního při stavbě nádraží, zahájena doprava z nového nádraží.
1930 – kníže Paar prodává Panskou manželům Svobodovým, sestry de Notre Dame otevírají v Bechyni ústav pro hluchoněmé škole odrostlé dívky.
1931 – přímá autobusová linka Praha Bechyně, lázeňská budova Jana, založen SK Rapid Bechyně, v Praze založeno sdružení přátel Bechyně – Kruhu rodáků a přátel města Bechyně.
1932 – město prodává Hotel u města Bechyně (Protivínku) Josefě Pokorné z Prahy.
1933 – rodina Paarů se stěhuje na Černice, vznik sokolského koupaliště u Lužnice, prodej Nového Dvora Ing. Píchovi z Prahy.
1936 – na náměstí zkolaudován útulek pro hluchoněmé dívky.
1940 – muzeum umístěno dle odkazu p. Zahradníka v jeho domě, ustavení lázeňského orchestru, vychází poštovní známka s motivem mostu.
1941 – v nedalekém Stádlci umírá stavitel „Elinky“ Ing. František Křižík, v Bechyni umírá Miloš Seifert – Woowotanna.
1942 – rekvírovány bechyňské zvony, Bechyně přechází pod okres Tábor, Vlasta Burian točí v Bechyni film Ryba na suchu.
1947 – správu lázní přebírá Sborová národní správa, američtí Češi odhalují pamětní desku na rodném domě opata kláštera sv. Prokopa v Lisle v Americe, Prokopa Neužila.
1948 – politickými událostmi jsou Paarové donuceni opustit své bechyňské sídlo a uchýlit se do zahraničí, je převedena výroba stávkového zboží fy. Bř. Wanderlichové a R. Müller z Aše-budoucí JITEX, KERAS znárodněn.
1949 – Bechyně přechází pod okres Týn nad Vltavou, bechyňský most přejmenován na most J. V. Stalina.
1950 – vznik Sdruženého komunálního podniku, ustaven na škole Pionýr.
1952 – ze Sokola se stává TJ Jiskra Bechyně.
1952 – násilné zrušení kláštera, knihovna zlikvidována.
1956 – skokanský můstek v Eliášce.
1957 – přejmenování Libušiných lázní v Bechyni na Státní lázně Třeboň, léčebna Bechyně, první byty pro vojenskou posádku Na Libuši.
1958 – nové širokoúhlé kino 100 v republice.
1959 – slavnostně otevřen sportovní stadion.
1960 – první vydání kulturního zpravodaje, mistrovství ČSSR ve vodním slalomu.
1961 – zahajují v novém areálu Na Libuši provoz Keramické závody n. p. Znojmo – závod Bechyně.
1962 – vzniká Zahradní architektura pod vedením čestného občana města Ladislava Šustáčka.
1964 – otevřena základní škola Školní ul., jako místní část byla k městu přičleněna obec Senožaty, muzeum přebudováno na keramicko-historické.
1965 – zbourán nevyhovující sál na Protivínce.
1966 – otevřen nový hřbitov, položen základní kámen kulturního domu, první Mezinárodní keramické sympozium, Bechyně pořádala mistrovství ČSSR v cyklokrosu.
1971 – otevřen Kulturní dům s Městskou knihovnou.
1974 – vzniká expozice Požárního / Hasičského muzea.
1976 – zřízeny Technické služby.
1977 – otevřeno na stadionu letní koupaliště.
1978 – zbořena většina původních domů západní strany Libušiny ulice.
1979 – zbořen poslední objekt na Libušině ulici – hostinec U lázní .
1980 – jako místní část byla k městu přičleněna obec Hvožďany, otevřena upravená klášterní zahrada, zahájil provoz závod JITEX v nové budově.
1983 – otevřena stálá expozice keramiky v bývalém zámeckém pivovaru – Alšova jihočeská galerie (AJG).
1988 – otevřena sauna.
1990 – Bechyně prohlášena městskou památkovou zónou.
1993 – ustává letecký provoz na vojenském letišti, to nadále slouží jako základna nejprve pro výsadkáře, později ženisty .
1994 – Alfons Paar získává zpět rodový majetek, do té doby rekreační zařízení ČSAV.
1995 – proběhla rekonstrukce kostela sv. Michaela.
1997 – dokončena rekonstrukce historické budovy radnice, probíhá archeologický průzkum Rajské zahrady kláštera.
1998 – na zámku pokračují rozsáhlé restaurátorské práce, chystá se generální oprava jízdárny, v bývalé sýpce se připravuje zřízení stálé výstavy a muzea Vladimíru Preclíka.
21. století
2002 – při katastrofálních záplavách jsou těžce poničeny části Bechyně ležící u Lužnice a Smutné.
2003 – otevřen nový lázeňský pavilon Olga.
2005 – dokončena rekonstrukce hřišť na městském stadionu.
2006 – otevřen u autobusového nádraží první supermarket ve městě.
2008 – otevřena nová sportovní hala u ZŠ v Libušině ulici, zřízena městská policie.
2011 – probíhá kompletní rekonstrukce náměstí, v dalších dvou letech pak i okolních ulic, při souběžném archeologickém výzkumu prokázána existence rozsáhlého opevněného keltského sídla.
2013 – vybudována protipovodňová zeď v Zářečí, došlo k bleskové povodni.
2014 – otevřena nová stálá expozice Městského muzea, digitalizováno bechyňské kino, byl uzavřen Domov pro seniory na náměstí, provoz přesunut do nové krajské budovy na sídlišti Na Libuši, bechyňský most prohlášen národní kulturní památkou.
2015 – na SUPŠ Bechyně byl obnoven studijní obor Technologie keramiky ve formě zkráceného dálkového pomaturitního studia.
2018 – byly započaty práce na obnově starého hřbitova u kostela sv. Michaela.
2021 – proběhla rekonstrukce Libušiny ulice.
2021 – město Bechyně do svého majetku získává kostel sv. Michaela, byla započata renovace varhanního pozitivu v témže kostele.
2022 – kostel sv. Michaela po osmdesáti letech získal dva nové zvony, sv. Ludmila a sv. Anežka.
zpracoval Josef Štefl, Jiří Bílek
