Patřil ke sloupům Státní odborné školy keramické, společenského a kulturního dění v Bechyni
Narodil se 25. února 1860 v Klatovech, jeho otec byl c. a k. inženýr. V rodině bylo 11 dětí. Eduard studoval v Písku na reálném gymnasiu, pokračoval ve studiích na České vysoké škole polytechnické v Praze na odboru architektury. Studia si doplnil v Salzburgu. 1.Ledna 1886 nastoupil do profesorského sboru St. keram. školy v Bechyni, kde vyučoval po učiteli Eduardu Zelenkovi kreslení a modelování. Byl přítelem a oporou řediteli školy Josefu Maškovi; začátky nové školy nebyly snadné, nebylo dost místa, ani odborná literatura, ani potřebné modely a předlohy. Náplň učiva si musel každý připravit sám. Bylo ale odhodlání a nadšení. Připomeňme si tři pracovní hesla ředitele Maška platná i pro nás: 1. My jsme zde pro žáky a ne žáci kvůli nám. 2. Umění a průmysl podmaňují země i národy. 3. Duch hmotu ovládej!“
Pan prof. Hauptmann svou práci miloval a věnoval se jí s elánem. Učil zde plných třicet roků, kdy odchází 9. listopadu 1916 do důchodu. Na jeho místo učitele kreslení přišel Alois Mudruňka. Dne 30. září 1889 se oženil s Josefínou Šimákovou, dcerou knížecího lékaře Jana Šimáka v Bechyni. Měli spolu čtyři děti: nejstarší syn byl lesním účetním, druhý docentem na technice v Praze. Starší dcera se vdala za zemědělského inženýra, mladší za zemědělského radu na ministerstvu.
Ve svém aktivním věku i později v důchodu se věnoval mnoha dalším činnostem. Měl jako pošumavský rodák rád přírodu, proto je přirozené, že stál jako spoluzakladatel při zrodu Klubu československých turistů. Byla po něm nazvána lávka v Židově strouze. Byl také dobrým zpěvákem, působil v pěveckém spolku Lužničan, jehož členové si jej zvolili předsedou. Byl i spoluzakladatelem Spolku střeleckého, kde také zastával předsednickou funkci. Zvlášť záslužnou činnost projevil jako spoluzakladatel Tělovýchovné jednoty Sokol v Bechyni; zde byl prvním a dlouholetým náčelníkem. Spolu se starostou K. Plaňanským, prof. V. Mařanem a F. Kopeckým založil Musejní spolek a zasloužil se o zbudování Městského muzea. Byl s V. Mařanem správcem sbírek. Zachránili spoustu krásných sbírkových předmětů. Pracoval také při obnově hradu Dobronice a účastnil se odkrývání pravěkých mohyl v okolí Bechyně. Dne 10. 6. 1925 zemřel, rodina, přátelé a bechyňská veřejnost se nerada naposledy loučila s touto vzácnou a obětavou osobností.
